Přeskočit na navigaci

PROBLEMATIKA KROUCENÍ CEMENTOVÝCH POTĚRŮ

rohy

 

Kroucením cementových potěrů je míněna změna tvaru, při kterém dojde k nadzdvižení nebo zanoření hran nebo rohů desky převážně důsledkem procesu zrání.

Značným nedostatkem použití tradičních cementových hmot je jejich nadměrné kroucení, při kterém dochází nejčastěji k nadzdvižení hran realizovaných ploch. Při větším smrštění povrchu dojde k nadzdvižení rohů nebo hran, pokud se smrští více spodní povrch, hrany se zanoří. 

smrovn

 

                                                                                    Důvody vzniku kroucení:

                                                                                   - Rozdílné podmínky při vysychání povrchů.
                                                                                   - Náhlá změna teploty povrchů
                                                                                   - Tloušťka vrstvy

 

 Rozdílné podmínky při vysychání

Nejběžnější případ je rychlé vysychání horního povrchu potěru, který se smrští více než spodní povrch. Deformace se projeví velmi brzy, hlavně při použití směsí s velkým obsahem vody pro ulehčení zpracovatelnosti. Velikost deformace je závislá také na klimatických podmínkách panujících na stavbě, nebo také nedostatečných ošetřováním po provedení.

grafTento jev je rovněž umocněn uložením cementového potěru přímo na vodotěsný podklad (například polyetylenovou fólii), kdy vysychání probíhá pouze horním povrchem potěru.

Obrácené kroucení (zvedá se střed desek a poklesnou okraje) nastává například při správném ošetřování potěru, který byl však uložen na velmi savý podklad.

Náhlá změna teploty povrchů

Další příčinou zkroucení desek je změna teploty horního a spodního povrchu - teplotní roztažnost  hmoty s velkým obsahem tekutin. Je-li na horním povrchu zvýšená teplota například slunečním svitem dochází k rozpínání horního povrchu a nadzdvižení středů desek, naopak při prudkém ochlazení dochází ke smrštění a nadzdvižení hran a rohů.

Tloušťka vrstvy

Velikost kroucení cementových potěrů je velmi závislá také na samotném konstrukčním řešení. neboli navržení minimální potřebné tloušťky a vzdáleností smršťovacích spár. Čím je realizovaná deska tenčí, tím je větší náchylnost k deformaci protože rozdíl v objemových změnách probíhá na menší vzdálenosti povrchů.

Z těchto zkušeností u tradičních potěrů vyplývá doporučení mimimální realizované tloušťky 50mm a dilatačním poli 3x3 m. Tím se velikost kroucení tradičních potěrů dostává pod hranici povolené normové odchylky 2mm/m. Při požadavku na realizaci větších dilatační celků je potřeba nadměrně zvyšit tloušťku tradičního potěru, nebo výrazně zasahnout do receptury složení směsi, což přináší komplikace v realizaci, organizaci a samozřejmě i v cenovém hledisku.

Dnes je osvědčeným řešením použití potěrů na bázi síranu vápenatého - anhydritu nebo alfasádry (AnhyLevel, AlfaLevel), popřípadě moderních speciálně modifikovaných litých cementových potěrů s omezenou mírou smršťování (CemLevel).