Problematika kroucení cementových potěrů

Kroucením cementových potěrů je míněna změna tvaru, při kterém dojde k nadzdvižení nebo zanoření hran nebo rohů desky.

Značným nedostatkem použití cementových hmot je jejich přirozené kroucení, při kterém dochází k nadzdvižení nebo zanoření hran či rohů desky. Při větším smrštění povrchu dojde k nadzdvižení rohů nebo hran, pokud se smrští více spodní povrch, hrany se zanoří.

Důvody vzniku rozdílných objemových změn:

• Rozdílné podmínky při vysychání povrchů.
• Rozdílné teploty povrchů.

Rozdílné podmínky při vysychání

Nejběžnější případ je rychlé vysychání horního povrchu potěru, který se smrští více než spodní povrch. Deformace se projeví velmi brzy, hlavně při použití směsi s velkým obsahem vody pro ulehčení zpracovatelnosti. Velikost deformace je výrazně ovlivněna také klimatickými podmínkami na stavbě a nedostatečných ošetřováním po provedení.

Tento jev je rovněž zvyšován uložením cementového potěru přímo na vodotěsný podklad (například polyetylenovou fólii), kdy vysychání probíhá pouze horním povrchem potěru.

Obrácené kroucení (zvedá se střed desek) nastává například při správném ošetřování potěru, který byl však uložen na velmi savý podklad.

Rozdílná teplota povrchů

Další příčinou zkroucení desek je změna teploty horního a spodního povrchu. Je-li na horním povrchu zvýšená teplota například slunečním svitem dochází k nadzdvižení středů desek, naopak při prudkém ochlazení dochází k nadzdvižení hran a rohů.

Ovlivňující faktory

Velikost kroucení cementových potěrů je velmi závislá také na samotném konstrukčním řešení.Výraznou roli zde hraje hlavně tloušťka potěru a vzdálenost smršťovacích spár. Čím je deska tenčí, tím je deformace větší, protože rozdíl v objemových změnách probíhá na menší vzdálenosti povrchů.