Přeskočit na navigaci

Anhydrit jako stavební surovina

Anhydrit patří do skupiny stavebních materiálů pracujících na principu krystalizace CaSO4, kde je výsledným produktem sádrovec. Jedná se o surovinu, která se ve stavebnictví používá od nepaměti. Asi nejznámějším produktem ze sádrovce, který patří do této skupiny, je „modelářská“ nebo „štukatérská“ sádra.


Anhydrit jako takový je bezvodý síran vápenatý. Reaktivita (rozpouštění a krystalizace) anhydritu je zpravidla velmi nízká, proto je nutné stavební materiály, kde je použit, zpravidla chemicky upravovat tak, aby došlo k časově optimálnímu náběhu fyzikálních vlastností pro dané použití.

Zdroje anhydritu lze rozdělit do několika skupin.

Anhydrit

1. Přírodní anhydrit

Jak již vyplývá z názvu, je získáván pouze z přírodních zdrojů, zejména těžbou v podzemních dolech. Po samotné těžbě se anhydrit ve většině případů mele na jemný prášek, aby se zvýšila jeho reaktivita a tím i použitelnost ve stavebnictví. Nevýhodou přírodního anhydritu je nedokonalá čistota, pochází jednoduše z přírody a proto je velmi nutné pečlivě kontrolovat jeho čistotu složení, aby nedocházelo k odlišnostem ve vlastnostech materiálů z něj vyrobených.

Anhydrit

Krystalický anhydrit

2. Syntetický (uměle vyráběný) anhydrit

a. Syntetický anhydrit

V této variantě je anhydrit získán přímo ve formě bezvodého CaSO4. Pro použití ve stavebním průmyslu je nutné jen jeho mletí a částečná úprava reaktivním vápnem. Takto získaný CaSO4 je vedlejším produktem při výrobě kyseliny flourovodíkové (HF), která se vyrábí reakcí kazivce (CaF2) a olea (velmi koncetrovaná H2SO4) za zvýšené teploty. Primární produkt HF je dále používán zejména při výrobě teflonu, v automoilovém průmyslu nebo při výrobě pánví.

b. Termický anhydrit

V tomto případě je již výchozí látkou pro výrobu anhydritu syntetický produkt a to „energosádrovec“. Energosádrovec je druhotným materiálem vznikajícím odsiřováním jednotek tepelných elektráren. Při odsíření se využívá chemické reakce oxidů síry se suspenzí vápencového mléka, při které se uvolňuje méně nebezpečný CO2 a více nebezpečný a jedovatý SOx reaguje na CaSO4.2H2O. Pro výrobu termického anhydritu je pak využíváno procesu kalcinace za zvýšené teploty cca 700°C, kdy je z CaSO4.2H2O odstraněna krystalická voda a zůstává pouze bezvodý CaSO4. Tento je pak dále používán obdobně jako předchozí typy anhydritu.